Vloni obdržel ocenění Podnikový právník 2021 v kategorii Občanské právo. Je taky členem Evropského centra pro otázky občanskoprávního a pojišťovacího práva (ECTIL), Rady Evropského právního institutu (ELI) nebo Evropského centra pro deliktní a pojišťovací právo ve Vídni.
Nejen o jeho činorodosti si s ním povídal Jiří Novák z UPP ČR.
JN: Jiří, kdy sis vlastně uvědomil, že právo bude to pravé ořechové?
JH: Právo mě vždy fascinovalo, a to už od střední školy, kdy jsme měli na dějepis profesora, který byl zároveň advokátem a který mě svým nadhledem a přístupem inspiroval. Protože rozhodně nejsem matematický, fyzikální ani chemický typ, bylo také studium práv vedle možnosti stát se učitelem v zásadě jednou z mála možností. A z tehdejšího pohledu i tou výdělečnější. Záhy po zahájení studia jsem ale pochopil, že jsem udělal dobře nejen po finanční stránce, ale zejména co do atraktivity oboru.
JN: Specializaci sis vybral už při studiu?
JH: V podstatě ano. Začal jsem se orientovat na evropské a civilní právo a u toho druhého jsem zůstal. Nejdřív jako koncipient v advokátní kanceláři, kde jsem dlouho do nocí dělal obchodní transakce a smlouvy. Později jako advokát, který do práce v noci mohl nutit jiné. A konečně jako podnikový právník, který opět pracuje v noci, ale již pro svoji firmu – svého zaměstnavatele.
JN: Jak přechod z advokacie do podnikového práva s odstupem hodnotíš?
JH: Advokátem jsem byl od roku 2007 a rozhodně to bylo velmi zajímavé období, během něhož jsem se opravdu hodně naučil. Vlastně to období začalo již v roce 2002, kdy jsem se stal koncipientem. Měl jsem tehdy velké štěstí nejen na kolegy. Ale po 13 letech jsem začal cítit, že bych chtěl být více spjatý s konkrétní společností a vidět za sebou víc hmatatelných výsledků. Moc se mi líbí, že nyní jako podnikový právník mohu spolupracovat se svými kolegy z různých oborů a zároveň se aktivně podílet na směřování společnosti. Tedy takříkajíc být u toho a být bezprostředně konfrontován s výsledky své práce. Pro mne jsou tedy profese jak advokáta, tak podnikového právníka ohromně zajímavé, ale jsem rád, že dnes dělám ve společnosti Zeppelin. Určitě bych dnes neměnil.
JN: Jakou agendu máš jako Legal Counsel v Zeppelin CZ na starosti? Zaměřuješ se, stejně jako v Unii, na civilní právo?
JH: Ano, mojí hlavní náplní je civilní právo, a to jak hmotné, tak procesní. Zabývám se tedy agendou od přípravy smluv po vymáhání pohledávek. Ale vedle toho řeším problematiku práva duševního vlastnictví, otázky korporátního práva a v poslední době i problematiku M&A. A samozřejmě další trendy oblasti, jako je Compliance, ochrana osobních údajů nebo exportní kontrola.
JN: Kolik let jsi členem Unie podnikových právníků?
JH: Při této otázce si uvědomuji, jak strašně čas letí, neboť mi to přijde nedávno, kdy jsem se poprvé účastnil semináře pořádaného Unií. Ale už jsou to 4 roky. Jsem členem od roku 2018. Přišel jsem na základě výzvy Marie Brejchové a Vaška Filipa. A zapojil jsem se hlavně v rámci sekce Civilní právo. Dnes tuto sekci vedu.
JN: Sekce Civilní právo plánuje i v letošním roce řadu akcí. Kterou bys vypíchnul?
JH: Vždy se snažíme, aby témata byla co nejzajímavější a nejpřínosnější. Na jaře jsme se hodně zabývali problematikou transakcí. A v červnu budeme mít velmi zajímavý seminář s názvem Péče řádného hospodáře. Také bych chtěl upozornit na budoucí semináře pořádané společně se sekcí IT a inovace, z nichž velmi lákavý bude seminář na téma Umělá inteligence a její právní rámec. Seminář je v přípravě, ale i zde budou zajímaví přednášející.
JN: Co může člen Unie udělat pro to, aby se stal členem sekce Civilního práva?
JH: Pokud má kterýkoliv člen zájem stát se členem sekce, stačí, aby mi napsal e-mail, a zařadíme jej do seznamu členů. Budeme ho informovat o všech akcích, kterých se bude moci přednostně zúčastnit. Jsou mezi nimi jak semináře, tak tematická setkání sekce. Zároveň budeme rádi, když třeba přijde s vlastními tématy a zapojí se do přípravy a organizování akcí.
JN: Osobně příliš nechápu, jak můžeš stíhat všechny své pracovní aktivity. Zbývá Ti i nějaký volný čas?
JH: Někdy ano (smích). Jsem opravdu docela činorodý. Co se mých koníčků týče, je to hlavně sport a rodina. Moc rád běhám, téměř kamkoliv a za čímkoliv, což platí i o mých dvojčatech, která rozhodně netrpí leností a sportovní aktivity ode mě přímo vyžadují. Nejdříve jsem běhal s nimi, když se učila jezdit na kole. Pak jsem je dobíhal, když se už naučila. A teď už musím i brát to kolo, abych je ještě vůbec dokázal hlídat.